Med je důležitá a zdravá potravina. Všude kolem sebe ale slyšíme a vidíme hrozby nekvalitního nebo falšovaného medu. Dokážeme ten špatný poznat? Těžko…
A opravdu může být falšovaný? Ano. Je to tak vzácná látka, že se vyplatí vyrobit levnější napodobeninu. A ne jen tak přidáním kostkového cukru. V laboratořích již našli technologie a postupy, kterými se vyrobí med správné barvy a i příjemné vůně.
Jak tedy poznám ten padělaný od pravého? Nijak! Ani včelař je nerozezná, natož běžný spotřebitel, který vybírá med v neprodyšně uzavřeném obalu. Pravý med od napodobeniny se pozná pouze v laboratoři.
V obchodě vám ještě může napovědět, že ten „umělý“ nekrystalizuje (lidově a nesprávně necukernatí!). Rok leží v regálu a pořád je krásně barevný a tekutý. U takového medu patrně není něco v pořádku. Krystalizace je totiž jednou ze základních vlastností kvalitního medu. Ale je to jen malá nápověda, která nemusí vždy fungovat.
„Když to pozná jen laboratoř, tak je to vlastně jedno a vyberu si med podle ceny!“ Ano, ale med se falšuje právě proto, že ty nejcennější látky pro naše zdraví jsou ty nejdražší. A ty v tom umělém nejsou. Kdyby v něm byly, byla by jeho cenovka vyšší, než u pravého medu. A tak může velkovýroba zahltit obchody výrazně nižší cenou. A to i když se do ceny započítá daleká cesta od výrobce. Třeba až z Asie.
Kde tedy vzít kvalitní med? Asi nejlépe přímo u známého včelaře. Jeho včely obvykle neprodukují tolik medu a falšování se vyplatí jen u velkých produkcí. I malý včelař může koupit „umělý“ med ve velkoobchodě (dodávají ho řádně označený ve velkém pekařům, kteří při vysokých teplotách stejně každý med silně poškodí, tak je v podstatě jedno, jestli používají pravý nebo umělý) a rozlévat ho do sklenic. Ale pokud je to dobrý známý, nebo znáte alespoň jeho včelnici, tak vám podobný podvod nehrozí.
Nebo si můžete pořídit svoje vlastní včely.
Kratičké video o tom, jak dobrý je kvalitní med (necelých 60 s)
